Už je to tady. Příroda začíná sehrávat tu nejkrásnější divadelní hru roku. Babí léto. Období, kdy ranní mlhy po rozplynutí odkrývají barevnou paletu lesa, sluníčko stále příjemně hřeje a podzimní deště a vichry ještě nemají tolik síly, i když už se začínají hlásit o slovo. Tak to nepropásni.
Raději si vezmi pohodlné oblečení a boty a vyraž do lesa. A než vstoupíš, na okamžik se zastav. Zavři oči a vědomě se nadechni. Nasaj do plic vůni okolní přírody a nech se jí okouzlit. Pomalu otevři svá víčka a rozhlédni se všude kolem. Pokud to terén dovolí, klidně si vyzuj boty a dopřej svým chodidlům dotek země. S každým krůčkem pak za sebou zanechávej veškeré myšlenky všedního dne. Objevíš-li poslední zralé ostružiny, neváhej, utrhni si a vychutnej si jejich nezapomenutelnou chuť a aroma. Na chvíli se klidně zastav a zaposlouchej se do jemné písně lesa a tlukotu vlastního srdce. Třeba mezi nádechem a výdechem zaslechneš i svůj vnitřní hlas, nebo to zůstane jen u „obyčejné“ procházky.
